Českomoravská odborová konfederace požaduje na vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 Kč. Od ledna by se pak podle odborářů měla minimální mzda zvednout o dalších 1 200 korun na 19 500 Kč. To, že odbory bojují za vyšší mzdy, je jasné. To je jejich práce. Problémem je, že chtějí zvyšovat mzdy dvakrát za rok. Zvýšit mzdy v létě a pak ještě počátkem roku je přehnané, ale pojďme s tím zkusit pracovat.
Zvýšení mzdy ze 17 300 Kč na 18 300 Kč představuje růst o 5,7 %. To je fér. To si podniky mohou dovolit. Ceny rostou a růst by měly i mzdy.
Lednové zvýšení mzdy na 19 500 Kč už představuje ale meziroční růst o 12,7 %, což je na hraně a fér to už není. Aktuálně je sice inflace 15 %, ale bude brzdit. V lednu už tak vysoká nebude, a navíc pokud budou růst mzdy přesně o inflaci, dostaneme se do strašné inflační spirály. Na to by musela centrální banka reagovat dalším zvýšením úrokových sazeb, což by ublížilo nemovitostnímu trhu. Trh hypoték by byl úplně mrtvý. Extrémně vysoké úrokové sazby vytvářejí problémy pro stabilitu bank. Nedávno jsme to viděli v USA.
Jinými slovy, myslím si, že lze zvyšovat minimální mzdu během roku dvakrát, ale pomaleji. Má to dvě roviny. Jednou je, že nám neroste produktivita tak rychle, aby si to podniky mohly dovolit, a druhou s tím spojenou nádobou je inflace. Jde tedy o to, že s vyšší mzdou bude mít problém podnikový sektor s konkurenceschopností a my všichni s inflací.
Potřebujeme postavit hráz inflaci
Pokud se máme v rozumné době zbavit inflace, potřebujeme spolupráci České národní banky s vládou a odbory. Česká národní banka dělá, co může. Její úroková sazba je proti ECB velmi vysoko (řekl bych až nezdravě).
Vláda se ale v boji s inflací vůbec nesnaží. Za celý rok plánuje deficit na úrovni 295 mld. Kč, což se s postupujícím časem zdá nerealistické, a zaznívají hlasy, že kvůli špatně připravenému rozpočtu skončí někde u 400 mld. Kč. To je pohroma. Protože co je inflace? Množství peněz v oběhu a ty sem vláda tlačí pod tlakem.
Třetím článkem jsou odbory. Dosud se chovaly rozumně. Netlačily na nehorázné mzdy. Nicméně když se vláda nesnaží, je třeba, aby se chovaly státotvorně ony a převzaly makroekonomickou roli vlády. Myslím, že kdyby udělaly krok zpět a v létě žádaly jen 18 000 Kč a v lednu žádaly minimální mzdu na úrovni kolem 19 000 Kč, bylo by to schůdnější k dohodě a makroekonomicky lepší.
Ano, mohli bychom být v boji drsnější. Vláda by mohla mít přebytek rozpočtu a odbory by zmrazily mzdy. To by nám rychle vrátilo inflaci pod 5 %. Jenže to by bylo velmi politicky nepopulární a nerealizovatelné. O tom nemá smysl ani uvažovat. Nemáme tu pravicovou vládu.
Pravicový ekonom by šel ale ještě dál a řekl, že minimální mzda je socialistický nesmysl a že si má každý tržně dohodnout mzdu sám. Bohužel na to není Evropa připravená, ačkoli je pravdou, že ještě před pár lety některé státy neměly stanovenu žádnou minimální mzdu.
To, co je nyní na stole, ukazuje, že v příštím roce budeme směřovat k inflaci někde mezi 5 až 10 %. To je bezpochyby zlepšení proti stávajícímu stavu, ale je to málo.
Text byl originálně publikován na Reflex.cz.
